Tak jsem si s juniorem řekli, že si uspořádáme náš první event. A protože jezdíme každý rok na Otavu, padla jasná volba udělat event při našem vodním putování.
Event jsme pojmenovali Když kačer, tak u vody a odehrál se 19.7.2016 v kempu Otavský ráj v obci Katovice.
*
Naše putování jsme před eventem začali v pondělí ráno v Sušici a po skoro hodině a půl plavby jsme si pod Rabím museli udělat vynucený pitstop, protože se ukázalo, že do lodi teče. Následovala výměna lodi a první noc jsme trávili v Horažd´ovicích. Mimochodem, pizzerie v zámku není vůbec špatná a na náměstí momentálně probíhá archeologický průzkum. Po cestě zpět do kempu jsme si odlovili keš Horažďovické mosty .
*
V úterý ráno se přiblížil vytoužený event a bylo třeba vyrazit. Protože jsme šlápli do pedálů. Tedy vlastně jsme se opřeli do pádel, byli jsme na místě už kolem čtvrté hodiny. Na místě bylo ještě třeba vyzkoušet nad jezem připravené wherigo. Místní plavci na nás dva koukali dost divně, dokonce jsem musel vysvětlovat o co jde. Z jejich výrazů jsem pochopil, že se mi to asi ne úplně povedlo. Trasu jsme zvládli za cca 964 sekund ve dvou a pak už nastal čas vrhnout se do přípravy eventu.
*
První koho jsme potkali po vylodění byl pan Bradáč, místní majitel kempu, který odložil kolečko a bez váhání mi přispěchal na pomoc s lodí, aby ušetřil juniorovi a mně práci s přenášením lodi. Když se dozvěděl, co mám na šestou večer v plánu, nejenom že mi ochotně půjčil lavičky, bodla na opékání, ale ještě mi kromě dřeva poskytl již udělané třísky a sekerku z vlastních zásob s radou:”Kdybys potřeboval hořčici, křen nebo nějaký tácky, klidně se zastav.” A za to všechno mu patří můj dík a nejen jemu, ale i ostatním, kteří se o kemp starají, protože pokaždé když přijedeme, je o nás skvěle postaráno a rádi se sem vracíme.
*
První kdo dorazil a koho jsem potkal ve stánku, když jsme se vraceli ze zmrzliny byl Rendy Stod, Zachwatt a Mariana, přijeli s menším předstihem, tak byl ještě čas na malý pokec ve stánku. Chvíli před šestou dorazil KKčko a byl pomalu čas přesunout se na místo srazu, které bylo téměř na chlup stejné s místem ohniště, což ani nebyl původní záměr, ale perfektně se zadařilo.
*
Po prvních pár příchozích jsem najednou zjistil, že jsem doslova v obležení a nestačím rozdávat CWG, brát si Vaše na výměnu nebo kasírovat zlaťáky. Naštěstí se vše podařilo a mě ten nával celkem “zaskočilo” 😀 . Díky za trpělivost. Na buřty bylo ještě moc teplo, ale našly se posádky, které si chtěly statečně vyzkoušet wherigo na vodě. První do toho šel Wimpy, Sherlock a Skaut a nasadili laťku sakra vysoko. Cestu absolvovali za pěkných 296 sekund a to se přiznám jsem nečekal. Jako druhý šel tým Zjihu, ale ty dvakrát zklamala technika, takže jim patří krásné 3. místo. Jako poslední šli do tohoto závodu o přežití pánové Raptis, RendyStod a Phrkt. Mám za to, že to zvládli za 946 sekund a umístili se na pěkném 2. místě. Pobavil mi Rendy, který nastoupil do lodi v kalhotách a teniskách se slovy: “Já jsem se sem nepřijel namočit.” Všem statečným děkuju a napříště vymyslím něco jako “kdo vydrží déle pod vodou” nebo “kdo sjede rychleji jez po zadku”.
*
Po závodu se velká část kačerů vytratila zřejmě do hnízdišť a někteří také na lov Pokémonů. Bylo fajn, že pár statečných rozdělalo oheň, takže jsme pěkně pokecali, poklábosili a opekli buřty. S Juniorem jsme rádi, že jsme Vás všechny mohli poznat a doufám, že se zase brzo uvidíme.
*
Na závěr se omlouvám, že si nepamatuji všechny vaše přezdívky, ale v tom návalu to nebylo možné. Příště se polepším. Díky, že jste přišli a že jste se zapsali do našeho lodního deníku (logbooku). Galerie od Zachwatt100d je k prohlédnutí zde na originálním odkazu nebo v galerii pod článkem. Ještě jednou díky Mariana8 a Zachwatt za fotky, od obou jsou super.
*
