Tento článek má více stránek …Na konci každé stránky stačí kliknout na další číslo.

…zase čtyři ,,dountfoundy,, na Lijavci ve Frymburku… zahleděl jsem se do logbooku v počítači, kde poslední smajlík svítil měsíc zpět… kačer s pěti odlovy se vesele a žlutě směje z monitoru a další už se jen smutně a modře mračí… prostě zas nedával bacha a nějaká aktivní maminka mi keš uklidila do koše, co se tu má co válet nějaká pohozená petka… No nic, za tejden jedu na Lipno na chatu, vezmu to přes Větřní rovnou do Frymburku a bouchnu jí tam. Zavírám prohlížeč a hrabu se v šuplíku s geovýbavou, kde sbírám novou petku a logbook, pro víčko si zaběhnu ještě do kuchyně, kde se vždycky nějaká prázdná flaška najde a pak vše házím do svého drsného ospreje. Když už tu jsem, vyrobím si i něco k večeři a usedám k večerním zprávám, člověk musí sledovat situaci, co kdyby se zas něco zakázalo….

Televizní hlasatelka se tváří smutně a možná i trochu vyděšeně, přes ten náhubek to není až tak poznat, vedle ní se směje fotka premiéra s nějakým ušákem a tak si zapínám i zvuk.  Pouštím se do sekaný s rohlíkem a i přes pomlaskávání nad chutnou večeří se dozvídám, že prej už se do jinýho okresu nepodívám a na procházku můžu jen tak kolem baráku a se psem jen k popelnicím. Toho naštěstí nemám a tak si lehce oddechnu a smutně se podívám na ospreje s petkou, která si tu asi chvíli poleží… najednou mi pípne mobil…

Na mejlu se ozývá revírník, prej ahoj, tvoje keš je již dlouho neaktivní a tak tě poprosím o její brzkou nápravu, jinak bude archivována… Zmocňuje se mě lehká panika, usedám ke kompu a projíždím aktuální informace z nechvalných zpravodajských serverů, které tetu z televize jen utvrzují v jejím povídání. Co teď? Archiv? Takový pěkný petky? Co když mi tam nějakej jouda vrzne nějakou “chytrou” mysterku s ještě “chytřejším” vzorečkem a s listingem ve tvaru: ,, tady jsem se jednou koupal s dědou“… a ještě v němčině… a co je komu do toho? To ne…musím jí zachránit!

Dvě noci pořádně nespím a v práci se mnou taky nic není… nakonec večer zapíjím oblíbenou sekanou třema budvarama a vyrážím do komory. Někde tu přeci musí bejt ty maskáče, co mám od trampských časů. Nakonec v hromadě vyřazených hadrů najdu jedny fešný moly prožraný černý kapsáče a k tomu starýho párkra. Tři pivka mi dodaly odvahy a já se s lehkým úsměvem na tváři soukám do nalezeného oblečení. Do ospreje ukládám jídlo na tři dny, tedy šišku sekaný a bochník chleba. Na mě si nepřídou! Ještě vyhrabu dývídýčko krále Šumavy a po řádném zhlédnutí nejlepších scén a pod rouškou tmy usedám s falešným čestným prohlášením do své staré oktáfky…. Vyrážím!

pro pokračování klikněte na další číslo stránky