Už jsem vlastně nešel, jen jsem se šoural, nohy mě strašně bolely a s každým krokem se ozývala ostrá pálivá bolest v každém puchýři, který teď zdobil moje končetiny. Už mi to bylo jedno. Skrz Boršov jsem prošel jen tak, jakoby nic a došoural jsem se Stromovkou až před barák. Nikomu to nepřišlo divný, že se tudy táhne týpek v sedm ráno s báglem na zádech. Koupil jsem si ještě tři dobrý koblihy před domem v pekárně a vybral schránku. Smál se na mě dopis s červeným pruhem a složenka za vodtah auta. Konečně jsem si vyzul boty a ospreje poslal do kouta. Uvařil si pořádný kafe a pustil se do koblih. Při snídani jsem mrknul do červeného psaní. Dostavte se okamžitě na obvodní oddělení PČR z důvodu podání vysvětlení opuštění okresu…..

Oči se mi klíží, ale pouštím ještě telefon. Pár nepřijatých hovorů z neznámého čísla, nějaká ta esemeska podobného znění, jako červené psaní a k tomu jeden mejl. Vašek.Šašek found Lijavec – nalezeno v pohodě při procházce po Frymburku, moje první keš, sem se chodím koupat s dědou, dík! Chvilku na to nevěřícně čumim, ale pak jen pohodím ramenem a enabluji listing. Dědek se ani neobtěžoval dojít se podívat, co jsem tam dělal. Ani policajtům nic neřek. To byl tak línej, nebo že by to udělal schválně? Padám do postele a usínám. Z víček na mě kouká dědek z Frymburka, Ferda a hlavně Kazdera. S tím se určitě ještě potkáme na stanici, musím tam zejtra zajít…..A taky pro oktáfku… a pak bude líp!

Tento příběh je smyšlený, nikdy jsem nikam nešel a postavy v něm vystupující vlastně neexistujou a nikdy jsem je nepotkal…. možná

metlák