Strejk aneb týden v tahu….

Nedávno nám do mejlu přistál běžící žabák za keškou a oznámil nám tak, že na další suvenýr, který všichni chceme, musíme tejden běhat po okolí a každej den přinést domu jeden bod. Ať už za účast na eventu, tak za nalezenou krabku. A tak nezbývalo než začít plánovat co, kde, kdy a co jindy….

Veselý ímejl mě dohnal přesně ve chvíli, kdy jsem se rozloučil z týdenní střevní chřipkou a celý rozlámaný z pobíhání mezi gaučem a záchodem se rozhodl, že si vyrazím (vybaven zásobou endiaronu a toaleťáku) na pár restů po okolí. Zrovna jsem si vylovil asi tři kešky ze svého okolí, kdy se mě žabák rozhodl tuhle radostnou novinku oznámit. To byla sobota a streak začínal jak jinak než už další den v neděli. Groundspeak si tak pro nás nachystal pěkné překvapení, ač jindy o takových věcech informuje celkem dost dopředu.

Nu nic, večer jsem si na to po smutném zalogování nejbližších krabic sednul a začal prozkoumávat mapu. Ne a ne se dopočítat osmi krabic (to jsem si ještě myslel, že lovím až do další neděle) v okolí. Nakonec jsem to naštvaně zavřel s tím, že mám naplánováno alespoň na tři dny. Protože makám na dvanáctky, musel jsem počítat i s tím, že kešky budu lovit buď ráno před prací anebo si je nechám na večer a po deváté hodině se budu někde hrabat za svitu baterky. No první volba vyhrála a já si tak každé ráno přivstal a vyrazil do okolí.


Neděle: Neděle nebyla naštěstí pracovní a tak jsme vyrazili do Neznašova nedaleko Týna nad Vltavou a udělali si zde malý výlet po pěkné multince Za neznasovskym kohoutem a cestou po ní odlovili pár tradiček, takže pro dnešek splněno. Jinak je to moc krásné místo s výhledem na soutok Lužnice a Vltavy, takže doporučuji navštívit.

neděle

Pondělí: Dnes to vyhrála keška na Hluboké a to tedy Vyhlídka na lepší časy. Na Hluboké mi chyběli tři kešky a tahle byla logisticky nejhorší. Do práce jsem musel dorazit v devět a tak už v osm skáčeme se sovou do auta a přesto, že to není daleko, vyrážíme pro keš. Odlov probíhá bez sebemenších komplikací a my už v půl deváté parkujeme u práce. Takže pohoda…další den si můžeme odškrtnout.

pondělí

Úterý: Sova měla úterý volné a já musel do práce. Ale nechtěl jsem si vyzobat zbývající kešky na Hluboké a tak vyrážíme ještě o čtvrt hodinky dříve směr Nové Homole, odkud to bereme k lesu, kde mi zbyly dvě tehdy vymudlené kešky z pěkné série okolo Českobudějovického letiště. Bereme tedy tu vzdálenější od auta a to Republic P-47 Thunderbolt. Naštěstí je keška už dlouho obnovená a tak za chvíli v pohodě logujeme. Vracím sovu do našeho společného útulku, rozděluji jí domácí práce a vyrážím do rachoty. V pohodě dojíždím půlhodinku před.

úterý

Středa: Role se najednou otočily a tak já mám dneska volno a sova musí jít pěkně dřít. Protože letiště máme již naučené, vyrážíme až v osm a parkujeme na známém místě. Druhá krabka je o něco blíže a tak za tři minutky už šroubuju víčko z petky Avro lancaster a na koleni drápu naše nicky. Sovu odevzdávám do spárů zaměstnavatele opět v klidu a včas a dostávám seznam domácích prací, které mám dnes vykonat….

středa

Čtvrtek: Dnes máme volno oba. Pěkný dojem hezkého dne kazí jen návštěva tchýně, která se dnes přijede podívat, ako si tu žijeme a tak je potřeba pro ní doject přes celé město a pak, až jí to u nás omrzí, opět jí vrátit …keš tedy spojujeme s cestou na Rudolfov a bereme to přes Úsilné pro kešku Alej novorozenců. Cestu ke kešce dobře znám, vzpomínám, jak jsme tu lovili pěknou multinku a parkuji na známém místě a přes posekanou louku vyrážíme k cípu dubového lesíku. Krabka je brzy nalezena a před odjezdem pro tchýni si ještě zpříjemním poslední chvíle pěkným výhledem po okolí.

čtvrtek

Pátek: Dnešek i zítřek je opět ve znamení plného pracovního nasazení, ale nevadí, přeci jen jsem si schoval ještě dvě kešky na té Hluboké a tak opět ráno před prací vyrážíme pro dlouho vyluštěnou mysterku Narodni jidla. Ranní mlha dodala místu příjemné kouzlo a parádní krabka také potěšila. Už se nám to blíží k závěru a já se těším na další suvenýr.

pátek

Sobota: A je to tu, poslední den, poslední keš a pak už jen vytoužený a vydřený suvenýr….poslední keška na Hluboké, kterou jsem si schoval na závěr byla logisticky nejblíž a to tedy Přívoz přes Munický rybník. Trošku jsem se bál, protože na závěr se to vždy pokazí a v logách lidi strašili, že se to blbě hledá…no chvilku jsme blbli naštěstí u prázdného nástupiště na přívoz, ale povedlo se. Nakonec to zacinkalo a pěkná mikrovka byla v mých pařátkách. Na lavičce jsem už se slzou dojetí rozklepanou ručkou ve čtvrt na devět zapisoval log. A je to naše…máme to…před prací jsem ještě rychle dologoval poslední kešku na internetech a vyběhl na mě žabáček oznamující mi svou přítomnost v mých suvenýrech. A já měl radost. Jak malej kluk. Povedlo se….s radostí jsem vyrazil do práce. Pěkně si před devátou pípnul příchod a ve čtvrt na deset mi pípnul mobil, aby mi oznámil, že právě vyšla nová krabka na hranici kolize s tou naší ranní. Ale ani to mi radost ze suvenýru nezkazilo…

sobota

Tak to byl náš streak a stačilo mi to. Nechápu blázny, co každý den, za každého počasí, v každou volnou chvíli a i třeba s horečkou vyráží, aby měli ten den bod….a co vy? Lovíte streaky? Zúčastnili jste se odlovu tohodle streakového suvenýru? Podělte se o své pocity v komentářích.